O knize: 1988 / Pak jsem se rozhodl vyprávět o svých neopětovaných citech k Chu-Chu jednomu ze svých sousedů, který byl považován za velkého znalce koně, zejména to polodivoké plemeno, ke kterému Chu-Chu patřil. Ohromil mě tím, že se opřel lokty o stání, kde ona jako vždy, nevšímaje si nás, klidně žvýkala oves, a odvážil se pohladit ofinu, která se jí koketně vlnila nad líbeznou bílou hvězdou na čele.....